Počasí Chorvatsko

Předpověď počasí si můžete prohlédnout na Počasí v Chorvatsku.

Teplota moře v Chorvatsku

Teplota moře v Chorvatsku bývá v létě 25 stupňů, v zimě 12 stupňů Celsia. V květnu je průměrná teplota moře 16, v červnu 22, v červeneci 24, v srpnu 25 a v září 23 stupňů Celsia.

Teplota moře v Chorvatsku je také na vrijeme.hr.

Podnebí, počasí v Chorvatsku

Chorvatsko má příjemné středozemní klima. V Chorvatsku jsou horká a suchá léta, je zde mnoho slunečných dnů. Nejteplejší počasí je na pobřeží v červenci a srpnu, teploty ve stínu mohou přesahovat 33 stupňů Celsia. Nejméně prší na chorvatských ostrovech, horké počasí zmírňují větříky - proto jsou ostrovy turisty velice vyhledávané. Nejkrásnější počasí bývá po větru bóra. Počasí se v Chorvatsku liší na severu a na jihu pobřeží, rozdíl však není velký. Průměrná délka slunečního svitu v Chorvatsku je v květnu 8, v červnu 10, v červenci až 12, v srpnu 11 a v září 9 hodin.

Chorvatsko je s ohledem na svoji polohu a uspořádání území velmi rozmanité v mnoha směrech. Jedním z nich je i rozmanitost počasí. Chorvatsko je zemí na 45. rovnoběžce severní šířky (prochází oblastí Plitvických jezer, ostrovem Cres, Istrií severně od Puly). Podnebí je v základě dvojího typu - kontinentální a středomořské. V horských oblastech dinárské soustavy se setkáme s podnebím horským (Velebit, Snježnik, Risnjak) s typickou vysokohorskou faunou a florou. Na počasí v jednotlivých oblastech Chorvatska tak mají mnohdy velmi rozdílné meteorologické jevy související s rozmanitými geografickými podmínkami na území Chorvatska.

I v kontinentálních oblastech (Slavonije a Baranje, Severní Chorvatsko) můžeme vnímat odlišnosti počasí závislé na nadmořské výšce. Slavonie a Baranje má podobné podnebí i zemědělské využití jako jižní Morava.

Slavonie a Baranja

Oblast lze geograficky vymezit jako velmi úrodné území rozkládající se od řeky Ilova, přes nížiny okolo Drávy a Sávy po hranici s Maďarskem na severu. Další hranici jsou pak hranice s Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. Slavonie díky svým přírodním podmínkám byla vždy prosperujícím územím, změna nastala po poslední válce, kdy byla tato oblast velmi postižena válečnými operacemi. Nevýznamnější města: Vukovar, Osijek, Ilok, Baranja.

Severní Chorvatsko

Oblast lze geograficky vymezit mezi tok řeky Sávy na jihovýchodě, Drávy na severovýchodě, Slovinskem na severozápadě a řekou Ilovou. Tvořena je převážně úrodnými nížinami, kde se pěstuje obilí, vinná réva, zelenina a technické plodiny. V souvislosti s touto vnitrozemskou oblastí můžete najít další členění (Chorvatské záhoří, Mezimuří, Baranja - Kordun). Hlavním centrem je hlavní město Záhřeb, dále za zmínku stojí Krapina (se svými lázněmi), Karlovac (s lyžařské sjezdovky), Sisak (chráněná krajinná oblast Lonjsko Polje), Veliki Tabor, Varaždin (kouzelné lázeňské městečko).

Mírně kontinentální podnebí má kromě vnitrozemí i oblast severního Jadranu (Istrie, Kvarnerská oblast a ostrovy). Střední teploty v lednu dosahují v přímoří od 2 °C v severní části do 9 °C v jižní části. Teploty klesají směrem od pobřeží do vnitrozemí (izotermy se táhnou rovnoběžně s pobřežím) a od jihu k severu. Kontinentální část Chorvatska má v zimních měsících střední teplotu převážně od 0 do -2 °C. Na vrcholcích slavonských hor a Medvedice jsou teploty od -2 do -4 °C. Horská část Chorvatska má v zimě střední teplotu od -2 do -4 °C a pohoří vyšší než 1 500 m.n.m. od -4 do -6 °C. V letních měsících jsou střední teploty v kontinentální části Chorvatska 22 °C. Ve slavonských horách, na Medvedici a v zagorských horách jsou o něco nižší (2 °C) a ve východních oblastech (Srijem) vyšší (22 °C). Horské části Chorvatska mají v střední červencovou teplotu od 1 do 18 °C. Kamenitá pole a říční oblasti od 18 do 20 °C. Přímořská část země má střední červencovou teplotu mezi 24 a 26 °C.

Pobřeží Jadranu a ostrovy patří do oblasti s podnebím středomořským. Tyto oblasti mají krátké mírné zimy a dlouhá teplá léta. Podnebí pobřežních oblastí je pod vlivem moře, přesto však jsou zde rozdíly. Ostrovní klima ( středo- a jihodalmatské ostrovy jsou nejteplejšími místy s nevětším počtem hodin slunečního svitu) se liší od kontinentálního, rozdíly jsou patrné od Puly k Dubrovníku. Celé pobřeží je chráněno před nepohodou z vnitrozemí pohořími dinárské soustavy.Přestože jsou na chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. Na jaře je zde více dešťových srážek a teplota vody bývá nižší, zato však rozkvétá většina zdejší vegetace a středomořská příroda tak nabízí svou nejkrásnější tvář. V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 °C a teplota vody se pohybuje okolo 25 °C. Neprohloupíte, jestliže se zdržíte v září, mnohdy i v říjnu. Podzim je stabilní a klima je ovlivňováno akumulovaným teplem moře.

Srážky v Chorvatsku

Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 mm a 3 850 mm. Nejvíce srážek spadne v pohořích Gorski Kotar a Velebit a v okolí Dubrovníku. Nejnižší srážky jsou ve východních oblastech země, která není již tolik pod vlivem moře.

Sluneční svit v Chorvatsku

Na severu Chorvatska dosahuje délka slunečního svitu průměrně 7,8-12 hod., ve středním přímoří 10,7-12,3 hod. a na jihu 10,7-12 hod. Ve Splitu svítí průměrně slunce 7,4 hodiny denně (ročně ve Splitu svítí slunce 2 700 hodin). Za ostrov s nejvíce hodinami slunečního svitu je považován Hvar.

Větry vanoucí na Jadranu v Chorvatsku

V jednotlivých oblastech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění a ovlivňují život místních obyvatel i návštěvníků. Na jejich výskyt upozorňuje oficiální předpověď počasí v Chorvatsku. Jedná se o jevy vyskytující se za určitých atmosférických podmínek.

Bóra (Bura)

Jedná se o suchý, chladný vítr vznikající pohybem studené fronty směrem z vnitrozemí. Jde o jev lokálního charakteru, který provází zvýšený tlak. Změnu počasí lze tedy docela snadno předpovědět. Směr větru je většinou severovýchodní. Tento studený vzduch z vnitrozemí zpravidla naráží na hřebeny pobřežních hor dinárské soustavy. Dochází ke dvěma efektům. Jednak je vzduch nucen stoupat do vyšších poloh aby překonal pohoří a pak spadá na pobřeží, kde se částečně ohřeje. Tím se zvýší rozpínavost vzduchové masy a také její rychlost. Největší rychlosti dosahuje právě na pobřeží. Případně nahromaděný studený vzduch využívá možností proudit přírodními průchody ve skaním masivu. V těchto místech dosahuje vysokých rychlostí. Nejsilněji se bóra projevuje v oblasti Velebitského kanálu, pod masivem Biokovo, v Terstském zálivu, zátoce Brulja (Makarska), zátoce Žuljana (Pelješac) a dalších, kde může dosahovat síly až 9 Bft. Účinek bóry je slabší v oblasti centrální a jižní Dalmácie a v západní části Istrie (7-8 Bft). Bura často dosahuje síly orkánu. V ostrovních oblastech se nevytváří velké vlny, protože se vítr nemůže plně rozvinout. Na otevřeném moři mohou být však vlny až 3,5 m. Zvláštním a nebezpečným jevem je tzv. dým moře - jedná se o pěnu, která se na vrcholcích vln tříští a ve vzduchu tvoří vodní mlhu snižující viditelnost a ztěžující dýchání. Dalším postupem nad moře (někdy postačí několik kilometrů) začíná bóra slábnout. Hlavním nebezpečím bóry je hlavně její nepředvídatelnost. Vítr bora není specifikem pouze na Jadranu. Vzniknout může všude, kde je postupující vzduchová masa nucena překonávat souvislejší horský masiv a nemusí se dokonce vůbec vyskytovat u pobřeží.

Na severním Jadranu se můžete setkat ještě s jednou variantou tohoto větru tzv. „černá bora". Černá proto, že se jedná o proudění teplejšího, vlhkého vzduchu z kontinentu na moře doprovázeného hustými mraky a často dešťovými srážkami. Většinou se jedná o doprovodný jev větru jugo (sirocco).

Podle podání místních se bura rodí v Senji, vdává se v Rijece a umírá v Terstu.

Jugo (Sirocco)

Tento meteorologický jev je dobře předvídatelný. Počasí v Chorvatsku ovlivněné tímto jevem lze dobře předpovídat. Roste vlhkost vzduchu a stoupá teplota. Na jihu se objevují typické mraky doprovázející příchod teplé fronty. Vítr je teplý a vlhký, vanoucí nejčastěji od jihovýchodu. Tato teplá fronta se utváří především nad Saharou a vzduchová masa si velmi často s sebou přináší jemný saharský písek. Jugo je vítr dlouhodobějšího rázu. V létě se obvykle jedná o cca 2-3denní záležitost, v zimě vydrží i tři týdny. Nad mořem se vytváří vodní tříšť, kterou vítr odnáší na pevninu. Vzduch obsahuje množství jódu, ozónu a dalších prvků prospěšných pro naše zdraví.

V průběhu prvních dnů nabírá na intenzitě a často ho doprovází bouřky a může dojít i ke změně směru. S ohledem na to, že postupuje Jadranem od jihu k severu celkem bez překážek, intenzivně působí na vodní hladinu a vytváří poměrně vysoké vlny. Na severním Jadranu mohou dosahovat i 4 m. Někdy dochází i k významnému zvýšení hladiny způsobující záplavy pobřežní.

Mistarál (Bríza)

Jedná se o příznivý, osvěžující vítr, který signalizuje hezké počasí na chorvatském pobřeží. Vzniká na základě výměny teplého vzduchu nad pevninou a chladnějšího nad mořem. Teplý vzduch nad pevninou stoupá, přesouvá se nad moře a na jeho místo proudí chladnější vzduch z moře (denní). Večer (cca při vyrovnání teplot pevnina - moře) vítr ustává. Vane od severozápadu, od jara do podzimu v obvykle stejném denním čase. V noci, kdy je naopak teplejší vzduch nad mořem (akumulované teplo) je proces opačný. Pro jachtaře je to přátelský vítr, který leze dobře využít. Absence mistrálu předpovídá změny počasí na Jadranu.

Nevera

Specifický meteorologický jev ovlivňuje počasí především na severním Jadranu. Vzniká stoupáním horkého a vlhkého vzduchu, na jehož místo se přesunuje chladnější vzduchová vrstva v silných poryvech. Ve vyšších vrstvách se tvoří bouřkové mraky. Tento jev bývá zpravidla doprovázen silnými bouřkami (tzv. bouřky z tepla). Dobře sledovatelnou předzvěstí je postupné klesání tlaku a jeho náhlý vzestup. Bouřky trvají cca 1-2 hod. Tento jev se může opakovat i několikrát denně.

Garbin (Lebič, Lebičada, Libeccio)

Jedná se o krátkodobý meteorologický jev provázený rychlým poklesem tlaku. Vítr se změnou počasí pak přichází do několika minut. Tato vzduchová masa proudí obyčejně ze severozápadu, nebo západu. Pokud na své cestě „narazí" na jinou tlakovou frontu (např. nejčastěji Jugo) dochází často ke vzniku tornáda - tedy vzduchovému efektu s typickým rotačním prouděním. Trychtýř, který je šroubovitě směřován vzhůru, kdy zároveň nasává vše, co je schopen zvednout ze země: vodu, stromy, ... Jeho vznik začíná vytvořením viditelného trychtýře ve výšce několika set metrů. Ten se postupně protahuje směrem dolů. Až se na mořské hladině začne vytvářet opačný trychtýř s nasátou vodou. Ten se postupně rovněž protahuje, až dojde ke spojení obou. Obyčejně svůj život zakončí nad mořem, ale i nad pevninou může ukázat svou sílu.

Levanter (Levanat)

Vítr vanoucí ze západu. Trvá většinu 1-2 dny.

Tramontana

Vítr podobného typu jako bora. Jedná se chladný, severní, případně severovýchodní vítr. Vzniká, když je nad Jadranem nízký tlak vzduchu a v západní části Středomoří, nebo nad Alpami naopak vysoký. Tento meteorologický jev ovlivňuje počasí v jižní části Chorvatska.